Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Variabilita reprodukčních parametrů vybraných druhů sov.
TOMEŠOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá reprodukčními parametry tří druhů sov: kalouse ušatého, sýce rousného a puštíka obecného. Hlavním cílem práce bylo vyhledat informace o hnízdění těchto druhů, porovnat jejich reprodukční potenciál a otestovat vliv zeměpisné šířky a délky a habitatu na reprodukční parametry.
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení myšic (Apodemus sp.) a rejsků (Sorex sp.)
Řánková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Hanel, Jan (oponent)
Studie potravní ekologie sýce rousného probíhá na katedře ekologie FŽP ČZU v Praze už od roku 1999. Potrava se zkoumá v loučenské části imisemi poškozené oblasti Krušných hor v okolí Flájské přehradní nádrže s rozlohou 70 km2. Studovaná oblast leží v severozápadní části České republiky. Má část výzkumu potravy sýce rousného proběhla v letech 2014-2015 a byla provedena metodou analýzy vývržků a pohnízdních zbytků pocházejících z hnízdních budek. Celkem bylo analyzováno 1608 jedinců kořisti z 32 vzorků, z toho 1575 savců (Mammalia) (97,9 %) a 33 ptáků (Aves) (2,1 %). V roce 2014 bylo analyzováno 6 vzorků. V těchto 6 vzorcích bylo determinováno 259 kusů kořisti. Následující rok to bylo 26 vzorků, v nichž bylo determinováno 1349 kusů kořisti. Zastoupení savců v letech 2014-2015 mělo složení: myšice (Apodemus sp., 52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis, 25,1 %), hraboš (Microtus sp., 8,0 %), rejsek obecný (Sorex araneus, 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus, 2,7 %), hraboš polní (Microtus arvalis, 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus avellanarius, 0,6 %), rejsek malý (Sorex minutus, 0,5 %), myška drobná (Micromys minutus, 0,1 %). Zastoupení ptáků bylo následující: drozd zpěvný (Turdus philomelos, 0,4 %), budníček (Phylloscopus sp., 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus, 0,2 %), červenka obecná (Erithacus rubecula, 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula, 0,2 %), pěnkava obecná (Fringilla coelebs, 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major, 0,1 %), linduška lesní (Anthus trivialis, 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina, 0,1 %), lejsek (Ficedula sp., 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius, 0,1 %), králíček obecný (Regulus regulus, 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, 0,1 %), kos černý (Turdus merula, 0,1 %). Hlavním cílem bylo vyhodnotit zastoupení rejsků a myšic ve vztahu k načasování hnízdění sýce rousného. Byl zjištěn průkazný rozdíl v podílu myšic i rejsků zastoupených v potravě sýce rousného ve sledovaných letech 2014 a 2015. V roce 2014 myšice tvořily 19,3 % potravy, zatímco v roce 2015 dosahovaly 59,4 %. V roce 2014 rejsci tvořili 18,8 % potravy sýce rousného, zatímco v roce 2015 pouze 3,9 %. Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení myšic (Apodemus sp.), ani rejsků (Sorex sp.) v potravě sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo, nebyl tedy doložen jejich vliv na načasování hnízdění. V průběhu hnízdní sezóny 2015 se podíl myšic v potravě sýce rousného signifikantně snižoval, to znamená, že páry, které zahnízdily v sezóně dříve, lovily více myšic. Zastoupení rejsků se neměnilo (vliv na načasování hnízdění se neprojevil).
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení hrabošů (Microtus sp.) a ptáků (Aves)
Šimková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Struktura potravy sýce rousného byla studována v letech 2014-2015 v loučenské části Krušných hor, konkrétně v okolí Flájské přehrady o rozloze 70 km2 . Jedná se o oblast silně poškozenou emisemi. Výzkum potravy byl uskutečněn metodou analýzy vývržků, které byly odebrány z budek po období hnízdění. Z této dvouleté studie pochází celkem 32 vzorků, z nichž každý zachycuje složení potravy z jedné budky v jedné hnízdní sezóně. Z roku 2014 pocházelo 6 vzorků s 259 jedinci, zatímco z roku 2015 to bylo 26 vzorků s 1349 jedinci. Celkem bylo v období let 2014-2015 zjištěno 1608 exemplářů, z toho 33 ptáků (Aves) a 1575 savců (Mammalia). Složení potravy se ve sledovaných letech měnilo v závislosti na dostupnosti kořisti. Hlavní část potravy tvořili savci (97,9 %), zbylou část potravy doplňovali ptáci (2,1 %). V roce 2014- 2015 se zde vyskytovali savci v následujícím zastoupení: myšice (Apodemus sp. - 52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis - 25,1 %), hraboš (Microtus sp. - 8,0 %), rejsek obecný (Sorex araneus - 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus - 2,7 %), hraboš polní (Microtus arvalis - 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus avellanarius - 0,6 %), rejsek malý (Sorex minutus - 0,5 %), myška drobná (Micromys minutus - 0,1 %) a ptáci v zastoupení: drozd zpěvný (Turdus philomelos - 0,4 %) budníček (Phylloscopus sp. - 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus - 0,2 %), červenka obecná (Erithacus rubecula - 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula - 0,2 %), pěnkava obecná (Fringilla coelebs - 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major - 0,1 %), linduška lesní (Anthus trivialis - 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina - 0,1 %), lejsek (Ficedula sp. - 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius - 0,1 %), králíček obecný (Regulus regulus - 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla - 0,1 %), kos černý (Turdus merula - 0,1 %). Hlavním cílem této studie bylo vyhodnotit zastoupení hrabošů a ptáků v potravě v tomto období vzhledem k načasování hnízdění sýce rousného. Během dvouletého pozorování byl prokázán rozdíl v podílu ptáků zastoupených v potravě sýce rousného. V roce 2014 ptáci tvořili 15,3 % potravy, kdežto v roce 2015 nebyli zastoupeni vůbec. Podíl hrabošů (Microtus agrestis, Microtus arvalis a Microtus sp.) v potravě sýců se v uvedených letech významně nelišil. Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení hrabošů ani ptáků v potravě sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo, nebyl tedy prokázán efekt načasování hnízdění na složení potravy. V průběhu hnízdní sezóny 2015 se podíl hrabošů v potravě sýce rousného signifikantně zvyšoval a vliv načasování byl tedy prokázán. Ptáci nebyli v tomto roce v potravě sov zastoupeni.
Druhová diverzita a početnost drobných zemních savců v několika typech lesních porostů v zájmovém území CHKO Třeboňsko
Dvořák, Jiří ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Cílem předložené práce bylo určit diverzitu a početnost drobných zemních savců v zájmové oblasti CHKO Třeboňsko v několika typech lesních a nelesních ekosystémů, získané výsledky pak porovnat s obdobnými daty z Krušných hor a následně je diskutovat ve vztahu k početnosti hnízdících párů sýce rousného (Aegolius funereus) v obou oblastech. Odchyty se v obou zájmových územích uskutečňovaly pomocí sklapovacích pastí. Na Třeboňsku bylo vymezeno šest jarních a šest podzimních kvadrátů přičemž výměra jednoho kvadrátu činila 270 m2 a na každý bylo kladeno 40 pastí. V Krušných horách se drobní zemní savci chytali na třech jarních a třech podzimních kvadrátech. Výměra jednoho kvadrátu činila 1 ha a na každém kvadrátu bylo položeno 121 pastí. Výsledné počty odchycených jedinců byly přepočteny na počet chycených kusů na 100 pasťonocí. Počty hnízdících párů sýce rousného byly zjišťovány pravidelnými kontrolami vyvěšených budek v obou zájmových oblastech. V roce 2014 se na Třeboňsku podařilo odchytit celkem 42 jedinců, zaznamenány byly následující druhy: myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus) a hraboš polní (Microtus arvalis). Nejvyšší druhová diverzita byla v tomto roce evidována na lokalitách "borovice sever" a "volná plocha jih". Nejvíce jedinců (21) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever". Rok 2015 byl druhově pestřejší nicméně jedinců bylo odchyceno jen nepatrně více (celkem 49 jedinců). Chyceny byly tyto druhy: myšice lesní, myšice křovinná, norník, rejsek obecný (Sorex araneus) a hraboš mokřadní (Microtus agrestis). Nejvyšší druhové diverzity bylo dosaženo na kvadrátu "smrky sever" a nejvíce jedinců (24) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever". V Krušných horách bylo v roce 2014 odchyceno 31 jedinců a v roce 2015 193 jedinců. Druhové složení drobných zemních savců bylo stejné jako na pokusných lokalitách na Třeboňsku, navíc se zde vyskytl pouze rejsek malý (Sorex minutus). Pravidelnou kontrolou hnízdních budek byly zjištěny následující počty hnízdících párů sýce rousného: v roce 2014 nezahnízdil na Třeboňsku ani jeden pár, v roce 2015 zde zahnízdily 3 páry. V Krušných horách zahnízdilo v roce 2014 10 párů a v roce 2015 34 párů. I přes podobnou výši potravní nabídky je rozdílný počet hnízdících párů na Třeboňsku a v Krušných horách značný. Zdá se tak pravděpodobné, že sýc rousný na Třeboňsku preferuje přirozené hnízdní dutiny před vyvěšenými budkami.
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Projekty aktivní podpory ohrožených živočichů v České republice
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Nová, Petra ; Marhoul, Pavel ; Kumstátová, Tereza
Snahou sborníku je pokusit se shrnout dosavadní zkušenosti s aktivní podporou některých ohrožených živočichů a využít je pro další rozvoj a zefektivnění projektů tohoto typu. Realizovaných projektů bylo velké množství, mnohé z nich po sobě nezanechaly žádnou publikační ani jinou stopu, jiné jsou zdokumentovány pouze nedostatečně a nelze je nijak hodnotit. Do hodnocení se tak dostaly zejména projekty hrazené z veřejných rozpočtů, u kterých je stanovena povinnost podání zprávy o realizaci projektu. Hodnoceny byly aktivity realizované od roku 1980, v případě, že byl určitý projekt významný z metodologického hlediska nebo má přímé vazby na současnost, bylo možno zahrnout i projekty starší. Hodnocení celostátně koordinovaných projektů a dále všech, u kterých došlo k jakýmkoliv reintrodukcím. Projekty byly věnovány těmto živočichům: vodní měkkýši, rak říční, motýli, blanokřídlí, ryby, obojživelníci, želva bahenní, ještěrka zelená, ostatní plazi, užovka stromová, hohol severní, drop velký, tetřev hlušec, čáp bílý, moták lužní, puštík bělavý, sova pálená, sýček obecný, sýc rousný, ledňáček říční, netopýři, sysel obecný, bobr evropský, vydra říční a rys ostrovid.
Hnízdní biologie sýce rousného v imisních oblastech Krušných Hor
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Zárybnická, Markéta
Cílem studie bylo: a) vyhodnocení biotopů využívaných jedinci sýce rousného k hnízdění a k získávání potravy, a to mj. na základě dat získaných prostřednictvím telemetrie jedinců daného druhu (včetně odhadu velikosti domovského okrsku); b) vyhodnocení údajů o množství kořisti přinášené samcem za jednu noc na hnízdo v době inkubace a výchovy mláďat získaných prostřednictvím kamerových systémů umístěných v hnízdních budkách; c) vyhodnocení výše uvedených údajů ve vztahu k údajům o početních stavech populací drobných savců ve studovaném území získaných prostřednictvím odchytu do pastí během hnízdního období.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.